Ferenčík, M., Hofmeister, J., Mikoláš, M., Buechling, A., Gloor, R., Kozák, D., ... & Svoboda, M. (2024). Exploring the multiple drivers of alpha and beta-diversity dynamics in Europe’s primary forests: Informing conservation strategies. Forest Ecology and Management, 571, 122229.
Ralhan, D., Rodrigo, R., Keith, H., Stegehuis, A. I., Pavlin, J., Jiang, Y., ... & Svoboda, M. (2024). Tree structure and diversity shape the biomass of primary temperate mountain forests. Forest Ecosystems, 100215.
Gloor, R., Svitok, M., Mikoláš, M., Hofmeister, J., Halda, J., Janda, P., ... & Svoboda, M. (2024). Sustaining forest biodiversity: Exploring the effect of long-term natural disturbance dynamics on contemporary lichen communities in primary forest ecosystems. Forest Ecosystems, 100214.
Schurman, J., Janda, P., Rydval, M., Mikolaš, M., Svoboda, M., & Babst, F. (2024). Climate‐competition tradeoffs shape the range limits of European beech and Norway spruce along elevational gradients across the Carpathian Mountains. Ecography, e06715.
Cerioni, M., Brabec, M., Bače, R., Bāders, E., Bončina, A., Brůna, J., ... & Nagel, T. A. (2024). Recovery and resilience of European temperate forests after large and severe disturbances. Global Change Biology, 30(2), e17159.
Pavlin, J., Nagel, T. A., Svitok, M., Di Filippo, A., Mikac, S., Keren, S., ... & Svoboda, M. (2024). Pathways and drivers of canopy accession across primary temperate forests of Europe. Science of The Total Environment, 906, 167593.
Pavlin, J., Nagel, T. A., Svitok, M., Di Filippo, A., Mikac, S., Keren, S., ... & Svoboda, M. (2024). Pathways and drivers of canopy accession across primary temperate forests of Europe. Science of The Total Environment, 906, 167593.
Mikolāš, M., Piovesan, G., Ahlström, A., Donato, D. C., Gloor, R., Hofmeister, J., ... & Kuemmerle, T. (2023). Protect old-growth forests in Europe now. Science, 380(6644), 466-466.
Matula, R., Knířová, S., Vítámvás, J., Šrámek, M., Kníř, T., Ulbrichová, I., ... & Plichta, R. (2023). Shifts in intra-annual growth dynamics drive a decline in productivity of temperate trees in Central European forest under warmer climate. Science of The Total Environment, 166906.
Kameniar, O., Baláž, M., Svitok, M., Mikoláš, M., Ferenčík, M., Frankovič, M., ... & Svoboda, M. (2023). Spruce-and beech-dominated primary forests in the western carpathians differ in terms of forest structure and bird assemblages, independently of disturbance regimes. European Journal of Environmental Sciences, 13(1), 47-59.
Majdanová, L., Hofmeister, J., Pouska, V., Mikoláš, M., Zíbarová, L., Vítková, L., ... & Čada, V. (2023). Old-growth forests with long continuity are essential for preserving rare wood-inhabiting fungi. Forest Ecology and Management, 541, 121055.
Ralhan, D., Keith, H., Pavlin, J., Stegehuis, A. I., Marchand, W., Fruleux, A., ... & Svoboda, M. (2023). Temperate Primary Forest Biomass Accumulates over Centuries-Long Time Frames. Ecosystems, 1-18.
Kameniar, O., Vostarek, O., Mikoláš, M., Svitok, M., Frankovič, M., Morrissey, R. C., ... & Svoboda, M. (2023). Synchronised disturbances in spruce-and beech-dominated forests across the largest primary mountain forest landscape in temperate Europe. Forest Ecology and Management, 537, 120906.
Mikolāš, M., Piovesan, G., Ahlström, A., Donato, D. C., Gloor, R., Hofmeister, J., ... & Kuemmerle, T. (2023). Protect old-growth forests in Europe now. Science, 380(6644), 466-466.
Bace, R., Hofmeister, J., Vitkova, L., Brabec, M., Begovic, K., Cada, V., ... & Svoboda, M. (2023). Response of habitat quality to mixed severity disturbance regime in Norway spruce forests. Journal of Applied Ecology.
Zemlerová, V., Kozák, D., Mikoláš, M., Svitok, M., Bače, R., Smyčková, M., ... & Svoboda, M. (2023). Natural Disturbances are Essential Determinants of Tree-Related Microhabitat Availability in Temperate Forests. Ecosystems, 1-15.
Janda, P., Svitok, M., Vostárek, O., Mikoláš, M., Bače, R., Čada, V., ... & Svoboda, M. (2023). The mixed severity disturbance regime of primary beech-dominated forests and its trends of 200 years development (No. EGU23-3377). Copernicus Meetings.
Kozák, D., Svitok, M., Zemlerová, V., Mikoláš, M., Lachat, T., Larrieu, L., ... & Svoboda, M. (2023). Importance of conserving large and old trees to continuity of tree‐related microhabitats. Conservation Biology.
Marchand, W., Buechling, A., Rydval, M., Čada, V., Stegehuis, A. I., Fruleux, A., ... & Svoboda, M. (2023). Accelerated growth rates of Norway spruce and European beech saplings from Europe's temperate primary forests are related to warmer conditions. Agricultural and Forest Meteorology, 329, 109280.
Jiang, Y., Begović, K., Nogueira, J., Schurman, J. S., Svoboda, M., & Rydval, M. (2022). Impact of disturbance signatures on tree-ring width and blue intensity chronology structure and climatic signals in Carpathian Norway spruce. Agricultural and Forest Meteorology, 327, 109236.
Tumajer, J., Begović, K., Čada, V., Jenicek, M., Lange, J., Mašek, J., ... & Treml, V. (2022). Ecological and methodological drivers of non‐stationarity in tree growth response to climate. Global Change Biology.
Begović, K., Schurman, J. S., Svitok, M., Pavlin, J., Langbehn, T., Svobodová, K., ... & Svoboda, M. (2022). Large old trees increase growth under shifting climatic constraints: aligning tree longevity and individual growth dynamics in primary mountain spruce forests. Global Change Biology.
Ferenčík, M., Svitok, M., Mikoláš, M., Hofmeister, J., Majdanová, L., Vostarek, O., ... & Svoboda, M. (2022). Spatial and temporal extents of natural disturbances differentiate deadwood-inhabiting fungal communities in spruce primary forest ecosystems. Forest Ecology and Management, 517, 120272.
Larrieu, L., Courbaud, B., Drénou, C., Goulard, M., Bütler, R., Kozák, D., ... & Vandekerkhove, K. (2022). Key factors determining the presence of Tree-related Microhabitats: A synthesis of potential factors at site, stand and tree scales, with perspectives for further research. Forest Ecology and Management, 515, 120235.
Asbeck, T., Kozak, D., Spinu, A. P., Mikoláš, M., Zemlerova, V., & Svoboda, M. (2022). Tree-Related Microhabitats Follow Similar Patterns but are More Diverse in Primary Compared to Managed Temperate Mountain Forests. Ecosystems, 25(3), 712-726.
Aszalós, R., Thom, D., Aakala, T., Angelstam, P., Brūmelis, G., Gálhidy, L., ... & Keeton, W. S. (2022). Natural disturbance regimes as a guide for sustainable forest management in Europe. Ecological Applications, e2596.
Martinez del Castillo, E., Zang, C. S., Buras, A., Hacket Pain, A., Esper, J., Serrano-Notivoli, R., ... & de Luis, M. (2022). Climate-change-driven growth decline of European beech forests. Communications Biology.
Rodrigo, R., Pettit, J. L., Matula, R., Kozák, D., Bače, R., Pavlin, J., ... & Svoboda, M. (2022). Historical mixed-severity disturbances shape current diameter distributions of primary temperate Norway spruce mountain forests in Europe. Forest Ecology and Management, 503, 119772.
Treml, V., Mašek, J., Tumajer, J., Rydval, M., Čada, V., Ledvinka, O., & Svoboda, M. (2022). Trends in climatically driven extreme growth reductions of Picea abies and Pinus sylvestris in Central Europe. Global Change Biology, 28(2), 557-570.
Courbaud, B., Larrieu, L., Kozak, D., Kraus, D., Lachat, T., Ladet, S., ... & Zudin, S. (2021). Factors influencing the rate of formation of tree‐related microhabitats and implications for biodiversity conservation and forest management. Journal of Applied Ecology.
Langbehn, T., Hofmeister, J., Svitok, M., Mikoláš, M., Matula, R., Halda, J., ... & Svoboda, M. (2021). The impact of natural disturbance dynamics on lichen diversity and composition in primary mountain spruce forests. Journal of Vegetation Science, e13087.
Rodrigo, R., Pettit, J. L., Matula, R., Kozák, D., Bače, R., Pavlin, J., ... & Svoboda, M. (2022). Historical mixed-severity disturbances shape current diameter distributions of primary temperate Norway spruce mountain forests in Europe. Forest Ecology and Management, 503, 119772.
Mikoláš, M., Svitok, M., Bače, R., Meigs, G. W., Keeton, W. S., Keith, H., ... & Svoboda, M. (2021). Natural disturbance impacts on trade-offs and co-benefits of forest biodiversity and carbon. Proceedings of the Royal Society B, 288(1961), 20211631.
Treml, V., Mašek, J., Tumajer, J., Rydval, M., Čada, V., Ledvinka, O., & Svoboda, M. (2021). Trends in climatically‐driven extreme growth reductions of Picea abies and Pinus sylvestris in Central Europe. Global Change Biology.
Pavlin, J., Nagel, T. A., Svitok, M., Pettit, J. L., Begović, K., Mikac, S., ... & Svoboda, M. (2021). Disturbance history is a key driver of tree life span in temperate primary forests. Journal of Vegetation Science, 32(5), e13069.
Asbeck, T., Kozák, D., Spînu, A. P., Mikoláš, M., Zemlerová, V., & Svoboda, M. (2021). Tree-Related Microhabitats Follow Similar Patterns but are More Diverse in Primary Compared to Managed Temperate Mountain Forests. Ecosystems, 1-15.
Larrieu, L., Cabanettes, A., Courbaud, B., Goulard, M., Heintz, W., Kozák, D., ... & Svoboda, M. (2021). Co-occurrence patterns of tree-related microhabitats: A method to simplify routine monitoring. Ecological Indicators, 127, 107757.
Pettit, J. L., Pettit, J. M., Janda, P., Rydval, M., Čada, V., Schurman, J. S., ... & Svoboda, M. (2021). Both Cyclone‐induced and convective storms drive disturbance patterns in European primary beech forests. Journal of Geophysical Research: Atmospheres, 126(7), e2020JD033929.
Schurman, J., Janda, P., Rydval, M., Mikolas, M., Svoboda, M., & Babst, F. (2021). A tale of two species: climate-competition tradeoffs shape range limits according to tree life-history strategies. Authorea Preprints.
Kameniar, O., Baláž, M., Svitok, M., Reif, J., Mikoláš, M., Pettit, J. L., ... & Svoboda, M. (2021). Historical natural disturbances shape spruce primary forest structure and indirectly influence bird assemblage composition. Forest Ecology and Management, 481, 118647.
Frankovič, M., Janda, P., Mikoláš, M., Čada, V., Kozák, D., Pettit, J. L., ... & Gloor, R. Natural dynamics of temperate mountain beech-dominated primary forests in Central Europe. Forest Ecology and Management, 479, 118522.
Spînu, A. P., Petrițan, I. C., Mikoláš, M., Janda, P., Vostarek, O., Čada, V., & Svoboda, M. (2020). Moderate-to High-Severity Disturbances Shaped the Structure of Primary Picea Abies (L.) Karst. Forest in the Southern Carpathians. Forests, 11(12), 1315.
Sabatini, F. M., Keeton, W. S., Lindner, M., Svoboda, M., Verkerk, P. J., Bauhus, J., ... & Garbarino, M. (2020). Protection gaps and restoration opportunities for primary forests in Europe. Diversity and Distributions.
Kuosmanen, N., Čada, V., Halsall, K., Chiverrell, R. C., Schafstall, N., Kuneš, P., ... & Clear, J. L. (2020). Integration of dendrochronological and palaeoecological disturbance reconstructions in temperate mountain forests. Forest Ecology and Management, 475, 118413.
Čada, V., Trotsiuk, V., Janda, P., Mikoláš, M., Bače, R., Nagel, T. A., ... & Chaskovskyy, O. (2020). Quantifying natural disturbances using a large‐scale dendrochronological reconstruction to guide forest management. Ecological Applications.
Begović, K., Rydval, M., Mikac, S., Čupić, S., Svobodova, K., Mikoláš, M., ... & Langbehn, T. (2020). Climate-growth relationships of Norway Spruce and silver fir in primary forests of the Croatian Dinaric mountains. Agricultural and Forest Meteorology, 108000.
Kozák, D., Svitok, M., Wiezik, M., Mikoláš, M., Thorn, S., Buechling, A., ... & Begovič, K. (2020). Historical Disturbances Determine Current Taxonomic, Functional and Phylogenetic Diversity of Saproxylic Beetle Communities in Temperate Primary Forests. Ecosystems, 1-19.
Seedre, M., Janda, P., Trotsiuk, V., Hedwall, P. O., Morrissey, R. C., Mikoláš, M., ... & Svoboda, M. (2020). Biomass carbon accumulation patterns throughout stand development in primary uneven-aged forest driven by mixed-severity natural disturbances. Forest Ecology and Management, 455, 117676.
Keren, S., Svoboda, M., Janda, P., & Nagel, T. A. (2020). Relationships between Structural Indices and Conventional Stand Attributes in an Old-Growth Forest in Southeast Europe. Forests, 11(1), 4.
Synek, M., Janda, P., Mikoláš, M., Nagel, T. A., Schurman, J. S., Pettit, J. L., ... & Brang, P. (2020). Contrasting patterns of natural mortality in primary Picea forests of the Carpathian Mountains. Forest Ecology and Management, 457, 117734.
Saulnier, M., Schurman, J., Vostarek, O., Rydval, M., Pettit, J., Trotsiuk, V., ... & Svoboda, M. (2020). Climatic drivers of Picea growth differ during recruitment and interact with disturbance severity to influence rates of canopy replacement. Agricultural and Forest Meteorology, 287, 107981.
Mikoláš, M., Ujházy, K., Jasík, M., Wiezik, M., Gallay, I., Polák, P., ... & Trotsiuk, V. (2019). Primary forest distribution and representation in a Central European landscape: Results of a large-scale field-based census. Forest Ecology and Management, 449, 117466.
Björklund, J., Rydval, M., Schurman, J. S., Seftigen, K., Trotsiuk, V., Janda, P., ... & Svoboda, M. (2019). Disentangling the multi-faceted growth patterns of primary Picea abies forests in the Carpathian arc. Agricultural and Forest Meteorology, 271, 214-224.
Schurman, J. S., Babst, F., Björklund, J., Rydval, M., Bače, R., Čada, V., ... & Svoboda, M. (2019). The climatic drivers of primary Picea forest growth along the Carpathian arc are changing under rising temperatures. Global change biology.
Svobodová, K., Langbehn, T., Björklund, J., Rydval, M., Trotsiuk, V., Morrissey, R. C., ... & Schurman, J. S. (2019). Increased sensitivity to drought across successional stages in natural Norway spruce (Picea abies (L.) Karst.) forests of the Calimani Mountains, Romania. Trees, 1-15.
Björklund, J., Rydval, M., Schurman, J. S., Seftigen, K., Trotsiuk, V., Janda, P., ... & Svoboda, M. (2019). Disentangling the multi-faceted growth patterns of primary Picea abies forests in the Carpathian arc. Agricultural and Forest Meteorology, 271, 214-224.
Lábusová, J., Morrissey, R. C., Trotsiuk, V., Janda, P., Bače, R., Cada, V., ... & Mateju, L. (2019). Patterns of forest dynamics in a secondary old-growth beech-dominated forest in the Jizera Mountains Beech Forest Reserve, Czech Republic. iForest-Biogeosciences and Forestry, 12(1), 17.
Cailleret, M., Dakos, V., Jansen, S., Robert, E. M., Aakala, T., Amoroso, M. M., ... & Camarero, J. J. (2018). Early-warning signals of individual tree mortality based on annual radial growth. Frontiers in Plant Science, 9, 1964.
Friess, N., Müller, J. C., Aramendi, P., Bässler, C., Brändle, M., Bouget, C., ... & Gossner, M. M. (2019). Arthropod communities in fungal fruitbodies are weakly structured by climate and biogeography across European beech forests. Diversity and Distributions.
Janda, P., Tepley, A. J., Schurman, J. S., Brabec, M., Nagel, T. A., Bače, R., ... & Frankovič, M. (2019). Drivers of basal area variation across primary late-successional Picea abies forests of the Carpathian Mountains. Forest Ecology and Management, 435, 196-204.
Sommerfeld, A., Senf, C., Buma, B., D’Amato, A. W., Després, T., Díaz-Hormazábal, I., ... & Harvey, B. J. (2018). Patterns and drivers of recent disturbances across the temperate forest biome. Nature communications, 9(1), 4355.
Rydval, M., Druckenbrod, D. L., Svoboda, M., Trotsiuk, V., Janda, P., Mikoláš, M., ... & Wilson, R. (2018). Influence of sampling and disturbance history on climatic sensitivity of temperature-limited conifers. The Holocene, 28(10), 1574-1587.
Mikac, S., Žmegač, A., Trlin, D., Paulić, V., Oršanić, M., & Anić, I. (2018). Drought-induced shift in tree response to climate in floodplain forests of Southeastern Europe. Scientific reports, 8(1), 16495.
Vítková, L., Bače, R., Kjučukov, P., & Svoboda, M. (2018). Deadwood management in Central European forests: Key considerations for practical implementation. Forest Ecology and Management, 429, 394-405.
Kozák, D., Mikoláš, M., Svitok, M., Bače, R., Paillet, Y., Larrieu, L., ... & Frankovič, M. (2018). Profile of tree-related microhabitats in European primary beech-dominated forests. Forest Ecology and Management, 429, 363-374.
Bosela, M., Lukac, M., Castagneri, D., Sedmák, R., Biber, P., Carrer, M., ... & Roibu, C. C. (2018). Contrasting effects of environmental change on the radial growth of co-occurring beech and fir trees across Europe. Science of The Total Environment, 615, 1460-1469.
Sabatini, F. M., Burrascano, S., Keeton, W. S., Levers, C., Lindner, M., Pötzschner, F., ... & Debaive, N. Where are Europe’s last primary forests?. Diversity and Distributions.
Schurman, J. S., Trotsiuk, V., Bače, R., Čada, V., Fraver, S., Janda, P., ... & Seidl, R. (2018). Large‐scale disturbance legacies and the climate sensitivity of primary Picea abies forests. Global change biology.
Bače, R., Schurman, J. S., Brabec, M., Čada, V., Després, T., Janda, P., ... & Nagel, T. A. (2017). Long‐term responses of canopy–understorey interactions to disturbance severity in primary Picea abies forests. Journal of Vegetation Science, 28(6), 1128-1139.
Després, T., Vítková, L., Bače, R., Čada, V., Janda, P., Mikoláš, M., ... & Svoboda, M. (2017). Past disturbances and intraspecific competition as drivers of spatial pattern in primary spruce forests. Ecosphere, 8(12).
Zemanová, L., Trotsiuk, V., Morrissey, R. C., Bače, R., Mikoláš, M., & Svoboda, M. (2017). Old trees as a key source of epiphytic lichen persistence and spatial distribution in mountain Norway spruce forests. Biodiversity and Conservation, 26(8), 1943-1958.
Meyer, P., Janda, P., Mikoláš, M., Trotsiuk, V., Krumm, F., Mrhalová, H., ... & Svoboda, M. (2017). A matter of time: self-regulated tree regeneration in a natural Norway spruce (Picea abies) forest at Mt. Brocken, Germany. European Journal of Forest Research, 136(5-6), 907-921.
Nagel, T. A., Mikac, S., Dolinar, M., Klopcic, M., Keren, S., Svoboda, M., ... & Paulic, V. (2017). The natural disturbance regime in forests of the Dinaric Mountains: A synthesis of evidence. Forest ecology and management, 388, 29-42.
Meigs, G. W., Morrissey, R. C., Bače, R., Chaskovskyy, O., Čada, V., Després, T., ... & Mikoláš, M. (2017). More ways than one: Mixed-severity disturbance regimes foster structural complexity via multiple developmental pathways. Forest Ecology and Management, 406, 410-426.
Mikoláš, M., Svitok, M., Bollmann, K., Reif, J., Bače, R., Janda, P., ... & Coppes, J. (2017). Mixed-severity natural disturbances promote the occurrence of an endangered umbrella species in primary forests. Forest Ecology and Management, 405, 210-218.
Janda, P., Trotsiuk, V., Mikoláš, M., Bače, R., Nagel, T. A., Seidl, R., ... & Jasík, M. (2017). The historical disturbance regime of mountain Norway spruce forests in the Western Carpathians and its influence on current forest structure and composition. Forest Ecology and Management, 388, 67-78.
Mikoláš, M., Tejkal, M., Kuemmerle, T., Griffiths, P., Svoboda, M., Hlásny, T., ... & Morrissey, R. C. (2017). Forest management impacts on capercaillie (Tetrao urogallus) habitat distribution and connectivity in the Carpathians. Landscape Ecology, 32(1), 163-179.
Kulakowski, D., Seidl, R., Holeksa, J., Kuuluvainen, T., Nagel, T. A., Panayotov, M., ... & Wohlgemuth, T. (2017). A walk on the wild side: disturbance dynamics and the conservation and management of European mountain forest ecosystems. Forest Ecology and Management, 388, 120-131.
Čada, V., Morrissey, R. C., Michalová, Z., Bače, R., Janda, P., & Svoboda, M. (2016). Frequent severe natural disturbances and non-equilibrium landscape dynamics shaped the mountain spruce forest in central Europe. Forest Ecology and Management, 363, 169-178.
Cailleret, M., Jansen, S., Robert, E. M., Desoto, L., Aakala, T., Antos, J. A., ... & Čada, V. (2016). A synthesis of radial growth patterns preceding tree mortality. Global change biology.
Trotsiuk, V., Svoboda, M., Weber, P., Pederson, N., Klesse, S., Janda, P., ... & Mateju, L. (2016). The legacy of disturbance on individual tree and stand-level aboveground biomass accumulation and stocks in primary mountain Picea abies forests. Forest Ecology and Management, 373, 108-115.
Bače, R., Svoboda, M., Janda, P., Morrissey, R. C., Wild, J., Clear, J. L., ... & Donato, D. C. (2015). Legacy of pre-disturbance spatial pattern determines early structural diversity following severe disturbance in montane spruce forests. PloS one, 10(9), e0139214.
Primicia, I., Camarero, J. J., Janda, P., Čada, V., Morrissey, R. C., Trotsiuk, V., ... & Svoboda, M. (2015). Age, competition, disturbance and elevation effects on tree and stand growth response of primary Picea abies forest to climate. Forest Ecology and Management, 354, 77-86.
Mikoláš, M., Svitok, M., Tejkal, M., Leitão, P. J., Morrissey, R. C., Svoboda, M., ... & Fontaine, J. B. (2015). Evaluating forest management intensity on an umbrella species: Capercaillie persistence in central Europe. Forest Ecology and Management, 354, 26-34.
Jonsson, B. G., Pe'Er, G., & Svoboda, M. (2015). Forests: not just timber plantations. Nature, 521(7550), 32-32.
Trotsiuk, V., Svoboda, M., Janda, P., Mikolas, M., Bace, R., Rejzek, J., ... & Myklush, S. (2014). A mixed severity disturbance regime in the primary Picea abies (L.) Karst. forests of the Ukrainian Carpathians. Forest Ecology and Management, 334, 144-153.
Svoboda, M., Janda, P., Bače, R., Fraver, S., Nagel, T. A., Rejzek, J., ... & Čada, V. (2014). Landscape‐level variability in historical disturbance in primary Picea abies mountain forests of the eastern Carpathians, Romania. Journal of vegetation science, 25(2), 386-401.
Knorn, J. A. N., Kuemmerle, T., Radeloff, V. C., Keeton, W. S., Gancz, V., BIRIŞ, I. A., ... & Hostert, P. (2013). Continued loss of temperate old-growth forests in the Romanian Carpathians despite an increasing protected area network. Environmental Conservation, 40(02), 182-193.
PLNÁ VERZE VÝŠE
Obecně lze říci, že disturbance podmiňují strukturu a druhové složení lesa, bližší zákonitosti jejich působení však stále nejsou dostatečně pochopeny. Otázky a pochybnosti panují zejména kolem toho, jak se výskyt disturbancí mění v průběhu času, jaký je jejich vliv na strukturní rozmanitost porostů a jak může disturbanční režimy ovlivnit probíhající klimatická změna. K porozumění této problematice jsme přispěli:
(1) dlouhodobou retrospektivní analýzou disturbanční dynamiky metodou dendrochronologické rekonstrukce; (2) identifikací faktoru, který působí narušení;
a (3) nalezením proměnných, zejména z okruhu stanovištních podmínek, které ovlivňují sílu narušení. Cílem našeho výzkumu byly horské smrčiny (Picea abies).
Jedinečnou příležitostí byla možnost odebrat vzorky z rozsáhlé oblasti přírodního lesa v jinak pozměněné krajině Šumavy, který byl nedávno zasažen rozsáhlými a silnými větrnými a kůrovcovými kalamitami. Výrazný projev přírodních sil rozdmýchal nové spory o management tohoto území. Dataset letokruhových řad, složený vždy minimálně z 35 stromů na každé z 26 studijních ploch, byl analyzován na signály minulých disturbancí. Disturbanci identifikuje buď uvolnění ze zástinu, charakterizované náhlým zvýšením přírůstu, nebo rychlý počáteční růst, svědčící o existenci mezery v korunovém zápoji.
Studovanou krajinu ovlivňovala v minulosti narušení různorodá svojí silou, přičemž typická pro ni byla velmi silná (reagovalo > 50 % stromů) narušení s kratší periodou návratu, průměrně za 174 let. Identifikované disturbanční události často korelovaly s historickými záznamy o vichřicích a gradacích lýkožrouta. Většina disturbancí ovlivnila velkou část krajiny, ale síla narušení byla prostorově rozrůzněná. Za posledních pět století došlo k nejrozsáhlejšímu narušení kolem roku 1820 a po roce 1880 byla narušení vzácná. Tato nerovnovážná dynamika způsobila, že na konci 20. století se les skládal ze starých porostů se zvýšenou náchylností k disturbancím, což přispělo k velkému rozsahu narušení v posledních dvou dekádách. Disturbance byly častější v místech vystavených větru, jimiž jsou horské hřebeny a pláně.
Intenzivní narušení ve studované krajině neumožnila vznik pralesu v old-growth vývojové fázi, strukturní charakteristiky důležité pro biodiverzitu (včetně ranného vývojového stádia lesa) však zajistilo i působení disturbancí o různé síle. Předpokládáme, že důsledky pravděpodobného budoucího nárůstu disturbanční aktivity nebudou obecně srovnatelné s disturbančním režimem charakterizovaným občasnými silnými disturbancemi. Silná událost totiž usmrtí převážně staré stromy a je následována obdobím poměrně nerušeného vývoje, kdy je les vůči dalšímu narušování odolnější. Časté disturbance vytvářejí naopak dlouhodobý stres. Chráněná území v podobných typech lesa by měla být dostatečně velká, aby se v nich mohl uplatnit přirozený rozsah variability narušení. Podpora ekologických funkcí lesa při hospodaření vyžaduje porozumět biologickému dědictví přirozených narušení, jejichž působení by mohli lesní hospodáři využít při snaze navrátit do hospodářského lesa přírodní charakteristiky.
Popis příloh: První obrázek udává procento stromů indikujících uvolnění s ročním rozlišením. Horní graf (a) ukazuje synchronizaci mezi jednotlivými stromy. Spodní graf (b) zobrazuje součet peaků (indikujících jednotlivé disturbanční události) na úrovni plochy rozlišených na narušení a silná narušení, při kterých reagovalo > 10 %, resp. >50 % stromů. Peaky v pětiletém klouzavém součtu (modré tečky) byly vypočítány jako podíl k počtu vzorků v dané době. Například, během pětiletého období kolem roku 1780 ukazuje 56 % dostupných ploch (pět z devíti) disturbanční událost skrze výskyt stromů uvolněných z potlačení. Rekonstruované disturbanční události (peaky) se statisticky průkazně shodovaly s vichřicemi a gradacemi lýkožrouta známými z archivních dokumentů z okolního regionu.
Druhý obrázek ukazuje polohu zkoumaných lokalit v rámci Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava v české části pohoří. Vrstevnice 1150 metrů nad mořem ohraničuje přibližně rozsah horského smrkového lesa (Picea abies), a vymezuje tak studijní oblast a jednotlivé lokality. Dvě centrální lokality nemohly být analyzovány, jelikož jedna byla narušena v devadesátých letech (odběr vývrtů nebyl možný) a druhá byla pravděpodobně koncem 19. století vytěžena. Plochy byly rozděleny do skupin pomocí shlukové analýzy disturbanční historie.
PLNÁ VERZE VÝŠE
Tento příspěvěk je dostupný pouze v anglické verzi.
PLNÁ VERZE VÝŠE
Stromová mikrostanovišťe (TreMs z angl. Tree-related microhabitats) jsou důležité prvky pro zachování biodiverzity v lesních ekosystémech. Přestože ostaní strukturální indikátory lesní biodiverzity byly v předešlých desetiletích intenzivně studovány, mikrostanoviště byly častokrát přehlížené a to kvůli nedostatečným znalostem o jejich důležitosti nebo díky absenci společné definice. Ačkoliv poznatků o mikrostanovištích v posledních letech přibývá, stále není jasné, co stojí v pozadí jejich výskytu a rozmanitosti v pralesích napříč různými regiony.
Abychom zjistili, jaké jsou nejdůležitější faktory ovlivňující výskyt a rozmanitost mikrostanovišť, provedli jsme první velkoplošnou studii mikrostanovišť v evropských pralesích a to na 146 plochách založených v 8 porostech v horských pralesích s dominancí buku (Fagus sylvatica L.) v Karpatech a Dinárském pohoří. Zobecněné lineární smíšené modely byly použity na testování vlivu lokálních strukturálních charakteristik a prostorové variability na hustotu a diverzitu (alfa, beta a gama úroveň) mikrostanovišť.
Celková denzita a diverzita mikrostanovišť byla signifikantně pozitivně ovlivněna počtem druhů dřevin a proporcí mrtvého dřeva na ploše. Kvadratický průměr tlušťky stromů na ploše signifikantně ovlivňoval alfa a gama diverzitu mikrostanovišť. Oba regiony dosáhly podobně vysoké hodnoty celkové denzity mikrostanovišť a celková denzita a diverzita se signifikantně nelišily mezi dvěma studovanými regiony. Signifikantní rozdíly mezi regiony byly prokázány pouze u dvou skupin mikrostanovišť: epifity a houby. Hodnoty denzit a diverzita mikrostanovišť byly mimořádně vysoké v horských pralesích s dominancí buku a jejich výskyt byl v krajině mimořádně variabilní a to i v rámci relativně malého prostorového gradientu (plocha a porost). Pochopení tohoto profilu poskytuje základ pro další srovnání, jako například ty z nedávno založených chráněných území nebo v rámci biodiverzitě blízkého lesního hospodářství.
Popis příloh: Na prvním obrázku můžete vidět grafy zabrazující výsledky testování pomocí zobecněných lineárních smíšených modelů vlivu počtu druhů dřevin, kvadratického průměru, tloušťky stromů, poměru stojících mrtvých stromů a regionu na diverzitu (alfa, beta a gama) a denzitu stromových mikrohabitatů. Predikované hodnoty (linie, kroužky) jsou zobrazeny spolu s 95% intervalem spolehlivosti (šedý polygon).
Druhý obrázek ukazuje porovnání denzity mikrostanovišť mezi odumřelými a živými stromy.
PLNÁ VERZE VÝŠE
Připravujeme.
PLNÁ VERZE VÝŠE
Tento příspěvěk je dostupný pouze v anglické verzi.
PLNÁ VERZE VÝŠE
Tento příspěvěk je dostupný pouze v anglické verzi.
Vzorky pro dendroekologické analýzy a informace o strukturních parametrech porostů, získávané na trvalých výzkumných plochách, jsou základním stavebním kamenem naší práce. Tato data jsou shromažďována na základě pravidelných terénních výjezdů, v průběhu kterých jsou na daných lokalitách zaznamenávány například výšky a šířky stromů, množství mrtvého dřeva a prosvětlenost porostu. Zkoumáme také mikrostanovišťě, která v různých formách vznikají na starých či odumírajících stromech a jsou důležitá pro mnoho druhů savců, ptáků či hmyzu. Ze stromů jsou speciálními vrtáky odebírány vzorky letokruhů, které následně umožňují nahlédnout do historie jejich života. Na základě šířky jednotlivých letokruhů lze zjistit, v jakých podmínkách se tyto lesy vyvíjely, a díky tomu například předvídat, jak budou schopny odolávat tlaku nastávajících klimatických změn v budoucnu. Minulost stromů uchovaná v letokruzích nám odhaluje, kdy a jakým disturbancím stromy čelily. Naše databáze letokruhových sérií, která čítá více než třicet pět tisíc vzorků, dokládá, že tato narušení jsou přirozenou součástí koloběhu lesa.
Vzorky pro dendroekologické analýzy putují z terénu do dendrochronologické laboratoře, jež je zařízena k jejich komplexnímu zpracování. Dendrochronologický vývrt má podobu dřevěného válečku, který obsahuje příčný řez skrze letokruhy stromu od kůry do jádra. Vývrty jsou po vyjmutí z ochranných brček lepeny na drážkovaná prkna a broušeny na pásové brusce. Následně jsou zkušenými pracovníky měřeny pomocí sestavy mikroskopu, posuvného stolu LinTab a počítačových programů TSAPWin a CDendro. Výsledkem měření je graf, který obsahuje údaje o šířce po sobě jdoucích letokruhů.
Hlavní dva zdroje variability ve velikosti letokruhů u jednoho druhu stromu jsou pozice jedince v porostu a počasí v daném roce. Pozice vůči ostatním stromům zodpovídá za množství světla, které na strom dopadá. Zastíněný strom roste výrazně pomaleji než jedinec v dominantním postavení. Tento faktor může za dlouhodobější průměrnou rychlost růstu. Naopak počasí způsobuje charakteristickou meziroční oscilaci, kterou v grafech pozorujeme. Právě na ní spočívá metoda křížového datování. Počasí se projevuje na regionální škále, takže v sušším nebo chladnějším roce se u všech stromů v oblasti vytvoří menší letokruh, než jsou letokruhy okolní. Takové minimum se nazývá významný rok. Největší stálicí karpatských lokalit je rok 1952. Souhlasnost trendů však platí i pro ostatní roky, takže grafy stromů, u kterých nechybí žádné letokruhy, vykazují solidní vzájemnou korelaci. Z více takových stromů lze vytvořit průměrnou křivku, která zdůrazní klimatické proměnné a umožní kontrolovat ostatní stromy.
Jednotlivé dřeviny se z hlediska růstu chovají individuálně. Jehličnany bývají snadno čitelné a meziroční oscilace nejsou tak výrazné. U smrků málokdy letokruhy ve vzorku fyzicky chybí, ale na řadě lokalit je ochota smrků korelovat s průměrnou křivkou slabá. Jedle korelují výborně, ale nejsou vzácné případy, kdy v potlačení bez varování chybí kolem 20 letokruhů. Buky jsou nejnáročnější na správné změření i datování, vedle širokých letokruhů se krčí nenápadné přírůsty suchých let a v potlačení se někdy buňky letního dřeva slijí v širší pás nerozdělený jarním dřevem. Pro kvalitu výsledku jsou klíčové schopnosti pracovníka. Javory jsou snáze měřitelné, ale chovají se „náladově“, což znamená, že i v nevýrazném potlačení může chybět mnoho let. Během křížového datování hodnotíme míru jistoty a průkaznosti výsledků a sporné případy z dalších analýz vyřazujeme. Rozsáhlé zkušenosti z unikátního datasetu nám umožňují rozvíjet používané metody a plně vytěžit potenciál v terénu získaných dat.