Německo

V Německu je současné rozšíření lesních ekosystémů výsledkem především po staletí trvajícího vlivu člověka na (kulturní) krajinu. I polo-přirozené lesy, označované jako nedotčené lesy nebo pralesy, často vykazují mnoho pozůstatků lidské činnosti a osídlení. Zejména moderní analýzy digitálních modelů terénu odhalily, že velké části dnešních lesů existovaly již v 18. století a mnohé z nich byly ve středověku nebo ve starověku využívány jako zemědělská pole. Existuje však gradient intenzity vlivu člověka na lesní biotopy. Odlehlé regiony nebo nepřístupný terén často po dlouhou dobu uchovávaly polo-přirozená lesní společenstva a vysoký objem živé či mrtvé dřevní biomasy, zatímco lesy v hustěji osídlených oblastech se staly součástí intenzivně obhospodařované (zemědělské) krajiny. Nicméně, nové techniky těžby a dopravy dřeva od 19. století urychlily intenzivnější využití mnoha dříve nepřístupných lesů. Vedle ochranářských snah započatých v polovině 19. století to byla především ekonomická nevýznamnost některých odlehlých (polo) přirozených lesů s výraznou pralesovitou strukturou, která je zachránila před dopady moderního lesnictví. Například v jinak intenzivně obhospodařovaných lesích pohoří Harz zůstal přírodní les Brocken téměř nedotčen moderním lesnictvím kvůli své ekonomicky nevýznamné porostní struktuře a stanovištním podmínkám.

Editor: Dr. Andreas Mölder, Nordwestdeutsche forstliche Versuchsanstalt, Abteilung Waldnaturschutz, Sachgebiet Arten- und Biotopschutz