Slovensko

Výraznější změny v souvislých karpatských pralesích na Slovensku nastaly až v 11. století. Během středověku byly ničeny především kvůli rozrůstající se hornické činnosti, později i vlivem rozsáhlé pastvy a vypalování během valašské kolonizace.¹ Doposud zůstaly původní lesy zachovány převážně na nejméně dostupných lokalitách, jež byly chráněny vzdáleností od lidských sídel a náročným terénem (jde tedy převážně o horské lesy v 6. a 7. lesním vegetačním stupni, tzn. jedlo-bukové a smrkové). Nížinné pralesy, stejně jako pralesy v nižších pohořích, byly téměř zcela zničeny.

Co se týče celkové rozlohy zachovaných fragmentů starých lesů, první přesnější údaje pochází z roku 1970 (národní inventarizace lesů uvádí 57 400 hektarů lesů starších než 120 let a 14 960 hektarů lesů starších než 140 let). V roce 1989 byla rozloha samotných pralesů odhadnuta na 18 tisíc až 20 tisíc hektarů.² Dnes jsou díky práci Prales, o.z., na Slovensku velmi detailně zmapovány (jde o jedno z nejpřesnějších mapování tohoto druhu na světě). Jako prales bylo klasifikováno celkem 10 120 hektarů, což je 0,47 procent plochy slovenských lesů a 0,21 procent rozlohy Slovenské republiky.¹ Není bez zajímavosti, že oficiální lesnické statistiky na národní i mezinárodní úrovni stále uvádějí výrazně nadhodnocenou rozlohu 1,2 %.³ Ačkoliv toto číslo řadí Slovensko v rámci Evropy mezi země s relativně velkou rozlohou pralesů, ve srovnání s celkovou rozlohou lesů je tato hodnota stále velmi nízká.

První chráněná území na Slovensku vznikla v roce 1895 u Slovenskej Ľupči (dnes jsou součástí NPR Príboj a NPR Ponická dúbrava), avšak v těchto případech nešlo o pralesy. Ty se cíleně začaly chránit až v roce 1913, kdy byly založeny dodnes fungující rezervace Badínský a Dobročský prales.⁴ Velká většina (95 %) pralesů na Slovensku se dnes již nachází v nějakém typu chráněného území, přesto jich nadále ubývá (například jen v průběhu let 2009 - 2016 z pralesů ubylo téměř 128 hektarů na 26 lokalitách). Nadále zůstává nechráněných nebo nedostatečně chráněných 2 867 hektarů pralesů. Adekvátní ochranu jim totiž zajišťuje pouze nejvyšší, 5. stupeň ochrany. V něm se nachází jen 69 % plochy pralesů (7 313 hektarů). Celkem 3 766 hektarů bukových pralesů a starých lesů ve čtyřech lokalitách na východním Slovensku je chráněno jako součást světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.⁵ Vzhledem k probíhající těžbě v některé z nich však hrozí jejich vyloučení. Ochrana přírody na Slovensku ukazuje svou nefunkčnost také v národních parcích (3. stupeň ochrany), kde je kromě aktivního managementu (včetně kalamitní těžby) povolena dokonce i výstavba silnic. Celkově z této situace vyplývá, že pro zachování zbývajících tamních pralesů je nutná urychlená reforma v přístupu k ochraně přírody.

Naše výzkumné plochy na Slovensku se nacházejí jak v bukových a smíšených jedlo-bukových lesích (Poľana, Nízké Tatry, Velká Fatra, Malá Fatra, Vihorlat, Bukovské vrchy), tak i v horských smrčinách (Oravské Beskydy, Velká Fatra, Malá Fatra, Nízké Tatry, Vysoké Tatry a Poľana).