Lesnatost Rumunska se i kvůli masivnímu odlesňování v poslední době pohybuje kolem 26,7 %1, což představuje evropský podprůměr. Co se týče rozlohy pralesů, patří však tato země jednoznačně mezi nejvýznamnější v Evropě, podle odhadů odborníků se zde nachází až ⅔ člověkem nenarušených lesů celé Evropské unie. Povětšinou jde o smrkovo-bukovo-jedlové a smrkové horské pralesy ve východních a jižních Karpatech. Zvláště významný je výskyt listnatých a smíšených pralesů se zastoupením buku lesního (Fagus sylvatica), jejichž část je zařazena do seznamu světového dědictví UNESCO.4 Dodnes můžeme v Rumunsku najít i poměrně velké souvislé rozlohy nedotčeného lesa (řádově kilometry až desítky kilometrů čtverečních), což je v Evropě již opravdovou vzácností.
Podle mapování "Pin Matra", jehož výsledky byly publikovány v roce 2005, může být v Rumunsku stále až 218 tisíc hektarů pralesů a starých lesů.2 Tento údaj však není příliš přesný, protože do mapování nebyly některé primární lesy zahrnuty z důvodu nedostatečné spolupráce mezi vlastníky a obhospodařovateli pozemků na jedné straně a odborníky i nevládními organizacemi (např. Greenpeace a Agent Green) na druhé. Ekologové identifikovali několik rozsáhlých pralesních celků i v oblastech mimo zmapovaná území. Zároveň však došlo v posledních letech, převážně po vstupu Rumunska do EU v roce 2007, k masivnímu, častokrát ilegálnímu odlesňování na mnoha lokalitách, které jsou výslovně chráněny (Maramureš, Fagaraš, Piatra Craiului, Sureauem, Domogled / Černá dolina) .1, 3, 5
V říjnu 2017 organizace Greenpeace publikovala výsledky průzkumu potenciálních pralesů, založeného na analýze satelitních dat. Studie identifikovala téměř 300 tisíc ha potenciálních pralesů. Tyto předpoklady však pochopitelně ještě musejí být ověřeny terénní inspekcí. Destrukce pokračuje i v současnosti, přestože stále platí lesní zákon z roku 2008, který v pralesích a zachovalých přírodních lesích těžbu zakazuje. Také ministerská vyhláška č. 3397/2012 zakazuje těžbu v pralesích, které byly identifikovány v rámci projektu "Pin Matra", avšak ze strany vlastníků a obhospodařovatelů lesů panuje obecně velká ignorace. Vyplývá to z informací publikovaných některými nevládními organizacemi (např. Saveparadiseforests.eu).
Nadějným krokem pro dosažení úspěšné ochrany bylo v roce 2015 nastartování tvorby "Národního katalogu pralesů", který by se měl stát celonárodní databází pralesních lokalit s ochranářskými důsledky. Avšak do března 2018 bylo v tomto katalogu zahrnuto jen kolem 20 tisíc ha pralesů. Stát zatím na mapování a zařazení pralesů do katalogu nevyhranil žádné zdroje a v současnosti je realizováno převážně neziskovými organizacemi, které tyto činnosti financují z vlastních projektů. Nejvýznamnější mapovatelem je WWF, který publikuje průběžné výsledky mapování. Dalším mapovatelem je nezávislý německý projekt financovaný z nadace DBU, který vede prof. Rainer Luick.
Pokud vláda Rumunska nezačne podporovat výzkumné aktivity vědců a nevládních organizací, kompletní zmapování státu bude trvat ještě několik desetiletí. Jenomže těžba v pralesích pokračuje i v současnosti rychlým tempem, a tak jsou snahy o jejich ochranu doslova bojem o čas.
Zařazení do katalogu vyžaduje publikování odborných studií, které dokazují, že vymapované lesy splňují kritéria definovaná ministerským nařízením č. 2525/2016. Kamenem úrazu je, že pro samotnou ochranu se vyžaduje i souhlas majitele, takže pokud majitel se zařazením nesouhlasí, nemůže být prales oficiálně chráněn. Tyto průtahy a problémy umožňují další postupnou těžbu pralesů na mnoha lokalitách. Celkově je bohužel tempo úbytku rumunských pralesů závratné.
V červenci 2017 bylo více než 24 tisíc ha starých bukových lesů a pralesů v Rumunsku zahrnuto do mezinárodní sítě lokalit "Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy" při UNESCO, protože představují "výjimečné přírodní hodnoty". V ochranných pásmech a na okrajích těchto lokalit však nadále pokračuje těžba. Pokud Rumunská vláda nezakročí, může to v důsledku ohrozit existenci mezinárodní sítě jako celku a tím i ochranu starých lesů a pralesů v dalších evropských zemích.
V současnosti pochází většina úsilí o ochranu rumunských pralesů od několika nevládních organizací, je to zejména Agent Green, Greenpeace a WWF.
Výzkum Katedry ekologie lesa probíhá v bukových, smíšených a smrkových horských pralesích v pohořích Maramureš, Giumalau, Kalimani a Fagaraš.
# | Lokalita | Název | |
---|---|---|---|
1. | Calimani | Ursul | |
2. | Calimani | Cerbului | |
3. | Calimani | Dragus | |
4. | Calimani | Cocos | |
5. | Fagaraš | Sambata | |
6. | Fagaraš | Doamnei | |
7. | Fagaraš | Arpaselu | |
8. | Fagaraš | Capra | |
9. | Fagaraš | Boia Mica | |
10. | Fagaraš | Arpasul | |
11. | Fagaraš | Sebesu | |
12. | Fagaraš | Ucisoara | |
13. | Fagaraš | Vistea Mare | |
14. | Fagaraš | Belia | |
15. | Fagaraš | Ucea Mare | |
16. | Giumalau | Giumalau | |
17. | Maramureš | Bistra valley | |
18. | Maramureš | Criva valley | |
19. | Maramureš | Paulic | |
20. | Semenic | Izvoarele Nerei |